Jak útok funguje
Útočník ovládá síť infikovaných zařízení – počítačů, kamer, routerů. Na povel posílají současně požadavky na vaši adresu. Každý požadavek sám o sobě je normální, ale dohromady vyčerpají linku, paměť nebo procesor serveru.
Tři hlavní druhy
- Útoky na linku: tok dat je větší, než připojení unese. Server může být v pořádku, ale nedá se k němu dostat.
- Útoky na protokoly: požadavky, které nutí server nebo síťové zařízení držet tisíce nedokončených spojení.
- Útoky na aplikaci: věrohodné požadavky na stránky vyhledávání, přihlášení nebo košíku, jejichž zpracování je drahé.
Různé druhy vyžadují různou ochranu, proto jedno řešení „na všechno“ neexistuje.
Jak poznat, že jste pod útokem
Služba se náhle zpomalí nebo přestane odpovídat, přestože žádná aktualizace neproběhla; v záznamech serveru prudce roste počet požadavků z mnoha adres; poskytovatel hlásí přetížení linky. Důležitý je monitoring, který upozorní pracovníka ve službě dřív, než začnou volat zákazníci.
Co udělat předem
- Sepsat služby, jejichž výpadek je nejdražší, a určit, jak dlouhý výpadek každá z nich snese.
- Domluvit se s poskytovatelem, co udělá při útoku na linku, a mít záložní linku od jiného poskytovatele.
- Chránit vstup: požadavky bez správného oprávnění se mají odmítnout ještě před drahým zpracováním.
- Mít záložní vstupní body v různých sítích, na které mohou vlastní uživatelé přejít.
- Připravit spojení týmu, které nezávisí na napadených službách.
Proč je při útoku důležité samostatné spojení
Útok často slouží jako krytí: zatímco se všichni zabývají nedostupnou službou, útočník zkouší jiný vstup. Pokud pošta a pracovní chat běží přes stejný napadený uzel, tým zůstane bez spojení právě tehdy, kdy je nejpotřebnější.
Externí čisticí služby: výhody a nevýhody
Běžným řešením je předat provoz externí službě, která útok odfiltruje. U velkých útoků na linku to funguje dobře, ale všechny vaše informace procházejí infrastrukturou třetí strany. Pro státní orgány a uzavřené sítě je to často nepřijatelné.
Co dělat, když útok už probíhá
- Informovat pracovníka ve službě a vedoucího předem dohodnutým kanálem, který nezávisí na napadené službě.
- Spojit se s poskytovatelem a ověřit, zda je linka zahlcená.
- Převést vlastní uživatele na záložní vstupní body.
- Sledovat ostatní události v síti: útok může být krytím.
- Po útoku zapsat, co fungovalo a co ne, a aktualizovat plán.
Jak k tomu přistupuje CUBRA
Vlastní ochrana proti DDoS je vestavěná v uzlu CUBRA Node: nežádoucí požadavky se odfiltrují ještě před zpracováním a při útoku vlastní aplikace samy přejdou na nové vstupní body. Provoz se nepředává externí službě. Pokud útok zcela zahltí linku poskytovatele, žádný uzel uvnitř sítě to nezmění – proto s vámi plánujeme záložní linky. Podrobně na stránce o ochraně proti útokům DDoS (změna vstupních bodů při útoku — ve vývoji).